Když psal francouzský spisovatel a pilot Antonio De Saint-Exupéry malého prince, nejspíš netušil, že vytvoří jeden z nejznámějších a nejpřekládanějších pohádkových příběhů na světě. Jestli jste i vy k Malému Princi kdysi přičichli, ale nepochopili jste jeho podstatu, možná je načase dát mu druhou šanci.

Dávat knihu Malý Princ do školních osnov základní školy nejspíš nebylo nejšťastnější.

Většinu myšlenek totiž pochopíme až jako dospělí.

Tohle je 12 citátů, nad kterými by se měl každý člověk alespoň pokusit přemýšlet.

1) ,,Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, zůstává očím skryto“.

2) ,,Až si budeme vědomi své úlohy, byť zcela bezvýznamné, pak teprve budeme šťastni.“

3) ,,Bez lásky se nedá nic dělat. Čím těžší je práce, které ve jménu lásky věnuješ své síly, tím větší je tvé nadšení. Čím víc dáváš, tím se stáváš větším.“

4) “Bral vážně bezvýznamná slova a byl proto velice nešťasten.“

5) ,,Pro lásku lidé netrpí. Trpí pro pocit vlastnictví, který je opakem lásky.“

6) ,,Skutečná láska se nikdy nevyčerpá, a když se obrátíš k té pravé studni, bude tím štědřejší, čím více z ní budeš pít.“

7) ,,Chceš-li porozumět lidem, přestaň poslouchat, co říkají.“

,,Když člověk ponižuje, pak jen proto, že je sám nízký.“

9) ,,Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje.“

10) ,,Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“

11) ,,Dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic odebrat.“

12) ,,Nedokážu žít bez lásky. Vždycky jsem mluvil, jednal a psal veden jen láskou.“

Mladá žena sa vracala z práce domov autom. Šoférovala s najväčšou pozornosťou, veď sedela v aute novom novučičkom. Kúpili si ho najmä za úspory manžela, ktorý sa musel všeličoho zriecť, aby si mohli zadovážiť tento model.
Na veľmi rušnej križovatke na chvíľu zaváhala a blatníkom narazila do druhého auta.
Mladá žena sa v rozplakala. Ako vysvetlí manželovi čo sa stalo?
Šofér druhého auta bol slušný, uznanlivý a vysvetlil jej, že si majú vymeniť čísla vodičských preukazov a údaje preukazov technických.
Žena hľadala doklady v gaštanovom plastickom puzdre a pri tom jej z neho vypadol kúsok papiera.
Boli na ňom pekným mužským krasopisom napísané tieto slová: „V prípade, že by sa ti niečo prihodilo... nezabudni, drahá, že mám rád teba, a nie auto!“

Mali by sme na to pamätať všetci. Ľudia sú viac ako veci. Čo všetko len robíme pre veci, autá, domy, organizácie, materiálny zisk! Keby sme toľko času a pozornosti venovali ľuďom, svet by bol iný.
Mali by sme si nájsť čas na počúvanie, čas pozrieť si do očí, spolu plakať, povzbudzovať sa, smiať sa, prechádzať sa...
Jedine to si prinesieme so sebou pred Boha. Seba a svoju schopnosť milovať. Nie veci, ani obleky, ani toto telo...

(Bruno Ferrero)

Před nebeskou bránou čekají tři lidé -- kazatel, evangelista a taková obyčejná babička. Přijde k nim čtvrtý a ptá se jich: „Na co tady čekáte?" „Až nás pustí dovnitř," odpoví kazatel. „A proč si myslíš, že bys měl jít do nebe?" „To je snad jasné, ne? Celý život jsem kázal Boží slovo. Víš kolik lidí jsem pokřtil? „A znáš Ježíše?" „No jak bych ho neznal, já můžu evangelium citovat zpaměti." Pak se obrátil k evangelistovi: "Proč ty si myslíš, že bys měl jít do nebe?" „Procestoval jsem mnoho zemí a všude jsem zvěstoval evangelium. Na mých evangelizacích uvěřilo tisíce lidí. A nejen to, já jsem je také uzdravoval a některé jsem vzkřísil z mrtvých." „A znáš Ježíše?" „Bodejť bych ho neznal, vždyť v jeho jménu jsem vyháněl démony." Nakonec přistoupil k babičce a také jí se zeptal proč si myslí, že by měla jít do nebe. „Já ani pořádně nevím proč. Vůbec se nemůžu srovnávat s těma dvěma. Žila jsem jak se dalo." „A znáš Ježíše?" Babička se vlídně usmála a řekla: "Jakpak bych tě neznala, Pane Ježíši." Nevíme, jak to doopravdy vypadá před onou pomyslnou nebeskou bránou, ale tohle moderní podobenství nám chce povědět něco moc důležitého. Nestačí, když o Bohu víme, a je to úplně jedno jestli málo nebo hodně. Boha, který se nám sám dal poznat v Pánu Ježíši, musíme znát osobně. Hra na křesťany brzy omrzí nás i naše okolí. Být křesťanem neznamená mít v pořádku křestní list, ale žít jako Kristus. A přijmout Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele se pro nás stává tím „vstupním lístkem do nebe". Tak moc nás Bůh miluje, že nám dal svého jediného Syna -- Ježíše, aby nikdo nezahynul, ale abychom všichni měli život věčný. Nebe si nemůžeme ničím koupit, ani zasloužit, jak si někteří lidé myslí. To, co nás opravdu může zachránit je Ježíš a jeho milost. (BOH JE LÁSKA)